Horní menu

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
30 1 2 3 4 5 6
Výstava ovoce a zeleniny 2024
7
Výstava ovoce a zeleniny 2024
8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3
Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Zajímavosti

Zajímavosti

KOZOJÍDKY  nejen  VESNICÍ

JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ROKU 2016

Vesnice roku logo

KOZOJÍDKY ZÍSKALI TŘETÍ MÍSTO v celostátním kole soutěže   

VESNICE ROKU 2016

bližší informace např. na www.mmr.cz

a samozřejmě na více foto se můžete podívat ... ZDE NA FOTOGRAFIE ... 

Obec Kozojídky leží 3 km jihovýchodně od Veselí nad Moravou a 7 km východně od starobylé Strážnice. Obec se nachází na hranici chráněné oblasti Bílé Karpaty.

První písemná zmínka je z roku 1490, obec leží v nadmořské výšce 188 m n. m. Kozojídky mají v současné době 131 domů a žije zde 470 obyvatel. V obci se nachází obecní úřad , mateřská škola, ve které je možnost veřejného stavování, sportovní areál, dětské hřiště, obchod potravin, dále pak pohostinství a místní vinařský spolek.

Z kulturních památek se zde nachází kaple sv. Martina posvěcená v roce 1971, pravidelně se zde slaví tradiční martinské hody, fašaňk, výročí posvěcení kaple sv. Martina, probíhá každoroční výstava ovoce a zeleniny, ochutnávání vína, mikulášská nadílka, oslava Dne matek, ukončení roku pro důchodce.

Letecký pohled na obec:

Letecký snímek

HISTORIE KOZOJÍDEK

KOZOJÍDKY

Obec 4 km jihovýchodně od Veselí nad Moravou. Silnice v obci odbočuje na Žeraviny a Strážnici a jihovýchod­ním směrem do Hroznové Lhoty. Nejbližší železniční sta­nice Veselí n. M. Nadmořská výška 192 m. Pošta, zdravotní a matriční obvod Hroznová Lhota, fara a škola tamtéž. Historicky malá, zcela česká obec. V r. 1850 byla součástí obce Žeraviny-Kozojídky. Katastr obce měl v r. 1950 výměru 233 ha. V současné době má obec asi 156 domů a 544 obyvatel (k 1.12.2022).

Název obce. Ves postavená na místě kozojedu, tj. kozí pas­tviny. Názvy obce v pramenech: 1502 v Kozogitkach, 1505 z Cozogidek, 1513 na Kozogiedky, 1671 Kozogideck, 1720 Kozogedek, 1846 Kozogedek, Kozogidek, Kozogjdky, 1872 Kozoidek, Kozojídek, 1893 Kozojídek, Kozojídky.

Historické názvy polních tratí podle indikačních skic. Dolní díly, Dolní trávníky, Horní díly, Horní trávníky, Louky, Nad trávníky, Nad zelnicemi, Padělky, Příčné, Záhumenice.

Historický vývoj

Kozojídky se v zemských deskách bezpečně připomínají v r. 1502, kdy je s dalším zbožím zapsal Jan z Kunovic své manželce Barboře z Proskova. V r. 1625 se uvádějí mezi zbožím ostrožského panství, které bylo zkonfiskováno Janu Bernartovi z Kunovic a prodáno knížeti Gundakarovi z Lichtenštejna. Panství tehdy tvořily město Ostroh s hradem a předměstím, Kvačice, Chylice, Nová Ves, Derfle, Vésky, Míkovice, Blatnice, Blatnička, Ostrovská lhota, Louka s tvrzí, Milokošť, Kuželov, Malá Vrbka, Tasov, Kozojídky, Žera­vinky, městečko Hroznová Lhota, hrad a městečko Kunovice, městečko Hluk, městečko Nivnice a vsi Horní Němčí, Dolní Němčí, Boršice a Strání Ves nadále sdílela osudy panství Ostroh.

Stav obce v 17. a 18. století

Před třicetiletou válkou bylo v Kozojídkách na ostrožském panství 25 usedlostí, z nichž zůstalo osazeno 21 a 4 zpustly. Do r. 1671 byly všechny poustky znovu osazeny. V této době bylo ve vsi ze starých usedlíků 5 láníků, 11 pololáníků a 5 domkářů, z nových 2 půl­láníci a 2 domkáři.

Podle Tereziánského katastru bylo ve vsi 731,6 měřic orné půdy, 3,7 měřic zahrad a 64 měřic pastvin, z luk 55 fůr sena. Robotovalo zde 17 čtvrtláníků se 2 koňmi 3 dny v týdnu a 8 čtvrtláníků s 1 pěším 3 dny v týdnu. V létě se roboty zvyšovaly u čtvrtláníků se 2 koňmi na 3 dny v týdnu nebo s 1 pěším na 6 dnů v týdnu.

Pečeť. Správa obce užívala v r. 1726 pečeť o průměru 31 mm, na níž je v pozdně renesanč­ním štítě zobrazen heraldicky vpravo kráčející kozel.

Stav obce před rokem 1850

Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Kozojídkách 294 obyvatel, z toho 141 mužů a 153 žen ve 47 domech a 62 domácnostech. Všechny domácnosti se živily zemědělstvím. Ve velkých selských usedlostech byli obvykle hospodáři ku pomoci 1 pacholek a 1 děvečka.

Ve vsi se chovalo 44 koní, 31 krav, 16 kusu mladého dobytka a 22 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 2 koně, 2 krávy, 1 kus mladého dobytka a 2 vepři. Drůbež byla pěstována jen pro osobní spotřebu. Desátky byly odváděny panství Ostroh a faře Veselí. Místem trhu pro Kozojídky bylo město Veselí.

Domy zde byly nízké, s malými okny, stavěné většinou z nepálených cihel, kryté sla­měnými došky. Měly většinou předsíň s kuchyní, jednu obytnou místnost a komoru. Hos­podářské budovy byly ze stejného materiálu a těsně se přimykaly k obytnému stavení, stře­cha byla společná pro obytnou část a chlévy. Jen 3 domy byly pojištěny proti ohni. Byla zde palírna s jedním kotlem a jedním aparátem, kde jeden pracovník ročně vyrobil pro místní spotřebu 40 věder 20° kořalky. Potřebovali k tomu 18 měřic ječmene, 350 měřic brambor a 12 sáhů dřeva z obce a okolí.

Správní vývoj obce od roku 1850

Do r. 1849 byly Kozojídky součástí panství Ostroh, v r. 1850 byly začleněny do politic­kého okresu Uherské Hradiště, v r. 1868 do politického okresu Hodonín. V rámci soudní správy náležely od r. 1850 pod okresní soud ve Strážnici. V letech 1949 až 1960 patřily do správního okresu Veselí, od správní reorganizace v r. 1960 do okresu Hodonín. Do r. 1867 byly součástí obce Žeraviny-Kozojídky, od r. 1980 náležely pod MNV Hroznová Lhota a od r. 1990 mají opět samostatný obecní úřad.

Statistika počtu domů a obyvatel v letech 1880-1950

V r. 1880 měla obec 57 domů a 277 obyvatel vesměs české národnosti, v r. 1921 bylo evidováno 80 domů a 344 obyvatel, v r. 1930 84 domů a 330 obyvatel, v r. 1950 83 domů a 346 obyvatel.

Vývoj obce v letech 1900-1945

Čistě zemědělská obec měla v roce 1900 výměru hospodářské půdy 222 ha, z toho pole 204, louky 11, zahrady 3, pastviny 2 a vinice 2 ha. Počet dobytka v tomto roce: koně 17, skot 161, brav 91 ks.

V pozemkové reformě bylo 43 zdejším přídělcům rozděleno 27,50 ha půdy. Z živností a řemesel zde působily hostinec (1 - 1911 vč. prodeje tabáku a krupařství, týž 1924, 1 - ­1939), kovář (l - 1911, 1 - 1939), krejčí (l - 1924, 2 - 1939), mlékařství (1 - 1911), obuvník (1 - 1924), parní mlácení obilí (1 - 1924), pekař (l - 1939), obchod smíšeným zbožím (l - 1939) a trafika (l - 1939).

Místní průmysl zastupovala výroba cihel (1939) a výroba mlékárenských produktů (1939).

Spolková činnost byla velmi malá, působilo zde pouze Sdružení venkovské omladiny (od 1922).

Z politických stran měla v obci zastoupení jen strana lidová, která zde také přesvědčivě zvítězila v parlamentních volbách ve dvacátých a třicátých letech. 

Do r. 1911 byly Kozojídky přiškoleny do Hroznové Lhoty. Přízemní obecná škola byla vystavěna v r. 1911 a organizována jako jednotřídní, od r. 1936 dvoutřídní, 1939 jednotřídní.

Vývoj obce v letech 1945-1989

po druhé světové válce zůstalo hlavním zaměstnáním zdejšího obyvatelstva zeměděl­ství. JZD bylo založeno v r. 1950, v r. 1977 se sloučilo s JZD Kněždub a Vnorovy do integrovaného celku JZD Mír Vnorovy. V letech 1949 až 1960 zde ještě působilo Zeměděl­ské strojní družstvo.

V tomto období nebyl v obci budován žádný průmysl.

V obci byla mj. postavena budova obecního úřadu, kaple sv. Martina, obchod a rodinné domky. Mezi obcemi Kozojídky a Žeraviny byl vybudován zemědělský areál a sportovní hřiště se šatnami.

Národní škola v Kozojídkách byla zrušena v r. 1954 a Kozojídky byly přiškoleny do Hroznové Lhoty. Působila zde mateřská škola.

Vývoj obce od roku 1990

V obci jsou evidovány dřevovýroba, kadeřnictví, kovovýroba, obchodní činnost, po­zemní doprava osob, stavebnictví a šití oděvů a reklamní agentura.

Mezi zapsaná sdružení, spolky a společenstva zde náleží Honební společenstvo Kozo­jídky-Žeraviny, Sbor dobrovolných hasičů a TJ Sokol Kozojídky. Navíc zde působí odboč­ka Svazu zahrádkářů. Je zde mateřská škola.

Památky, pomníky. V Kozojídkách byla v letech 1968-1971 vybudována kaple sv. Martina a je zde pomník padlým na místním hřbitově a několik kamenných křížů v obci a okolí.

Matriky, pozemkové knihy. Matriky farnosti Hroznová Lhota od r. 1751, matriky Kozojídek z doby přičlenění k faře Veselí od r. 1692. Pozemkové knihy od r. 1727, vše uloženo v Mo­ravském zemském archivu v Brně.

Rodáci. Karel Benedík, akademický malíř (1923-1997)